Automobilky se tomuto vývoji přizpůsobily a začali vyrábět tato auta ve velkém. Co to tedy je ten crossover?
Crossover je vozidlo postaveno na automobilové platformě, které kombinuje prvky aut typu SUV s prvky osobních vozů, a to zejména aut typu kombi a hatchback. Dá se říci, že je to auto kompromisů, které kombinuje dva světy. Ze světa SUV je to vysoký prostorný interiér, vysoký posed, vyšší těžiště, vyšší světlá výška a možnost pohonu všech kol. Ze světa osobních aut je to konstrukční platforma, nezávislé zavěšení zadních kol, ovladatelnost, nižší váha a nižší spotřeba paliva.

Používá tzv. unibody konstrukci (karoserie a rám tvoří jeden konstrukční celek), která je typická pro osobní vozidla, namísto konstrukce typu body on frame, kterou mají nákladní auta a původní SUVčka. Většinou mají k dispozici všechny typy pohonu, přední, zadní i pohon všech kol. Nejsou to však auta stavěná do terénu, některá jsou pouze do lehkého terénu a některá vůbec. Je to však v pořádku, protože 99 % času tato auta tráví na silnici, a ne mimo ni.

Pojmy crossover a SUV se někdy i zaměňují nebo se kombinují. Crossoverů je dnes široké spektrum a dají se i zvlášť kategorizovat na:
Mini crossover – například Opel Mokka X, Citroën C4 Cactus
Kompaktní crossover – například Dacia Duster, Ford Kuga
Středně velký crossover – například Ford Edge, Volkswagen Touareg
Velký crossover – například Audi Q7, Mazda CX-9
Také označení MPV používané v Evropě může obecně připomínat crossover. Takovým autem je například Opel Meriva.

Je třeba také zmínit, že mnohé automobilky tento trend zachránil od finančního krachu. Možná to je hlavní důvod proč se crossover opravdu stal trendem, je to ekonomicky výhodné jak pro automobilky, tak i pro zákazníky, a tak to automobilky podpořily v plné míře. Stačí se podívat na aktuální nabídku modelů a už pomalu nenajdete značku, která takový typ auta nenabízí. A to včetně sportovních a luxusních značek.

Omezte počet studených startů. Pokuste se lépe naplánovat vaše jízdy automobilem. Motoru totiž příliš nesvědčí, když je podroben studeným startům. Je konstruován především pro delší jízdy a optimálních vlastností dosáhne teprve po jeho zahřátí na provozní teplotu – toho docílíte zhruba po půlhodině až hodině jízdy. Příliš mnoho krátkých startů a popojíždění na krátké vzdálenosti motoru nesvědčí a zkracuje se tím jeho životnost. Rozhodně uděláte lépe, jestliže spojíte dvě nebo tři krátké cesty do jedné delší.

Nepřetěžujte motor a převodovku

Odborníci na úspornou a plynulou jízdu doporučují nevytáčet motor příliš do vysokých otáček a řadit plynule bez sportovního stylu jízdy. S řadicí pákou zacházejte opatrně a rychlostní stupně zařazujte s citem. Pamatujte, že táhla řadicí páky mají také svou omezenou životnost. Pokud při podřazování zlobí synchrony, to se projevuje zejména u podřazení z trojky na dvojku, vyzkoušejte meziplyn. Pokud nejsou vůle v převodovce, měl by zabrat. Řazení jde někdy ztuha v zimě, tomu by mohl napomoci jiný olej v převodovce, který tuhne až při velmi nízkých teplotách.

Styl „brzda – plyn“

Jízda brzda – plyn zbytečně opotřebovává brzdové destičky a kotouče. Zkušený řidič ví, že brzdu lze používat jen velmi sporadicky, brzdit se dá velice dobře motorem, důležité je také předvídat situaci před sebou a dojíždět k zastávkám, křižovatkám a semaforům plynule. Brzdění na poslední chvíli také nesvědčí automatické převodovce.

Opravy závad na poslední chvíli

Řešení závad neodkládejte na poslední chvíli. Může se Vám to vymstít. Nezapomínejte na pravidelné servisní prohlídky a na výměnu kapalin a rozvodů. Je asi zbytečné popisovat, co dokáže opotřebovaný motorový olej, netěsnící brzdová soustava a závada na chlazení motoru. Nepodceňujte ani výměnu rozvodového řemenu, prasklý řemen totiž může zadřít motor a to se pak jeho generální oprava neskutečně prodraží.

Tankování paliva

Tankujte vždy předepsané palivo a zásadně netankujte u benzinky, kde právě před chvílí doplnili  palivo z cisterny. Přečerpáváním z cisterny se totiž rozvíří usazené kaly a voda, která vždy v tanku čerpací stanice ulpívá u dna.

Snad o žádném autě nekolovalo tolik vtipů a tolik se nediskutovalo, jako právě o trabantu. Nejvíce vtipů bylo o jeho ne moc vysoké rychlosti a o bakelitu, ze kterého byl vyroben. A tady se lidé mýlili. Trabant nebyl vyroben z bakelitu. Ačkoliv se mu říkalo „bakeliťák“.
·        Jeho oděvem byl duroplast.
Což je směs odpadní bavlny a pryskyřice. Proč tak neobvyklý materiál? To je prosté. Byl právě nedostatek plechu.
·        Kostra už byla mnohem pevnější. Ta byla vyrobena z oceli.

Co bylo ještě na trabantu tak trochu k smíchu? Nepřehlédnutelný zvuk jeho dvoutaktního motoru. Pamětníci si jistě vzpomenou na chvíle, kdy jim do smíchu právě moc nebylo. Bylo to ve chvíli, kdy stáli se svým vozem právě za trabantem. Například na křižovatce nebo na železničním přejezdu.
–         Všechna auta před ním (včetně zmíněného trabantu) nastartovala a rázem všechna zmizela.
–         Zalil je dým, který se vyvalil z výfuku trabantu.

Lidová tvořivost nezná mezí

Všechny nedostatky však nedokázaly zabránit tomu, aby si kutilové z tohoto lidového vozítka neudělali
·        terénní vozidlo na nesjízdné cesty.
·        ideální auto na dovolenou – mělo lůžkovou úpravu.
·        kabriolet nebo limuzínu – úprava pro chudé snoby.

Trabant měl i několik nesporných výhod.Nebo spíše ty výhody pociťovali jejich majitelé. Pokud někdo uvízl (například v závěji) s běžným autem, musel počkat na nějaký silnější stroj, který mu z této šlamastiky pomohl. Majitel trabantu počkal na tři kolemjdoucí, kteří mu pomohli vůz prostě přendat. A jelo se dál. Trabant se vyráběl neuvěřitelných třiatřicet let.

Jestliže se chcete na tato zajímavá vozidla podívat zblízka, stačí navštívit muzeum, které se nachází v pražském Motole. Poslední vůz sjel z výrobní linky v roce 1991. Výrobci chtěli jeho produkci udržet, ale nepodařilo se. O osmnáct let později se znovu vynořil nápad, aby se trabant opět dostal do výroby. I tehdy z plánů sešlo. Tak kdy to bude do třetice?